O neskutečné drzosti litvínovských nezaměstnaných...
Nežijeme v socialismu a každému se může stát, že se octne v situaci, kdy se nebude moci živit prací (vůbec nehovořím a nepíšu o lidech se zdravotními problémy, tam mají platit zcela jiná pravidla). A je správné, že existuje systém, který umožní krátkodobě nezaměstnaným vcelku důstojně žít a v pohodě hledat novou práci. A takový nezaměstnaný přijímá s vděkem pomoc společnosti. Pak máme ale druhou skupinu lidí - lidí práce se štítících a schopným vymyslet nevymyslitelné, jen aby nemuseli hejbnout kostrou a prostředky pro svou obživu si obstarat prací. A právě proto, abychom těmto lidem znepříjemnili jejich příživu, zavádíme různá opatření, mezi které řadíme i poukázky. A jak fakta ukazují, mnoho příživníků pochopilo, že pšenka pomalu přestává kvést... a začali pracovat. Jenže ti neotrlejší, kteří se dnes shromáždili v Litvínově a žádali odstoupení vedení, o práci ani neuvažovali...
Tito lidé odmítají připustit, že chyba je v nich a ne v pracujících spoluobčanech či členech městské rady. Velmi často se hovoří o tom, že politici plýtvají s veřejnými financemi. Zde však vidím opak. Skutečně nechápu, proč by měl odstoupit politik, který ušetřil veřejné finance a který bojuje proti zneužívání dobroty společnosti. A vám, milí demonstrující nezaměstnaní, mohu vzkázat jediné - pokud se vám nelíbí, že vám společnost (tedy my všichni ostatní) dáváme peníze, za které od vás kromě nadávek nic nedostaneme, pak je řešení jediné. Vykašlete se na braní dávek a hybaj do roboty. Tam dostanete celou mzdu v podobě volně disponibilních financí. A i minimální mzda bude nejspíše vyšší než sociálka. A navíc - ten dobrý pocit, že nežijete jako pijavice, jistě bude také stát za to. Pokud pracovat nechcete, pak se smiřte s poukázkami a dalšími opatřeními.
A nechápu, kde je podle zástupkyně ombudsmana problém? Ústava hovoří jasně - každý má nárok na zajištění základních životních potřeb - potraviny, ošacení... a to vše lze za poukázky koupit. Nikdy jsem nečetl, že bych měl mít nárok na hotové peníze. I když chápu, že bez alkoholu, cigaret, automatů a jiných požitků se mnohým špatně žije. Už pomalu začínám mít dost toho, že se neustále řeší lidská práva selektivně. Řešíme, zda náhodou nějakému příživovi nedáme o korunu méně než má dostat. Ale kdo řeší problémy pracujících a pracovitých lidí, kdo řeší to, aby nemuseli neustále živit parazity, aby nemuseli neustále snášet šikanu od různých takzvaně utlačovaných minorit, aby schopnost postarat se kvalitně o svou rodinu nebyla chápána jako důvod k tomu, aby člověka stát oškubal, zatímco lempl a netáhlo si v pohodičce dojde na sociálku a ještě má odvahu si vybírat? Neřeší to vůbec nikdo. Až tak daleko jsme to dostali se svým pseudohumanismem, který chce zaručovat práva, ale nevyžadovat povinnosti. Mě by například zajímalo, jak by přítomní demonstrující nezaměstnaní reagovali, kdyby starosta přivezl košťata a od nezaměstnaných žádal práci... asi by se se zlou potázal...
Josef Myslín
Alexandrovci byli skvělí. A ty, pražská kavárno, mi můžeš (víš co)...
Jsme oba poměrně pracovně vytížení. Koncert Akademického sboru písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova, známého spíše pod názvem Alexandrovci, jsme si ovšem ujít nenechali. A rozhodně nelitujeme. A pražská kavárna nám může...
Josef Myslín
Mirko Němcová, jděte už konečně k čertu!
Vysoce nevážená paní Němcová, dlouho jsem váhal, neboť času rozhodně nemám nazbyt, notabene pak k tomu, abych se věnoval někomu, jehož politická kariéra je fakticky u konce a kdo jen zoufale kope kolem sebe v zoufalé snaze vrátit se na výsluní. Nicméně vaše poslední výroky týkající se prezidenta republiky a jeho plánované cesty do Moskvy jaksi způsobilo, že pohár mé trpělivosti přetekl. A já si našel čas potřebný k napsání tohoto otevřeného dopisu.
Josef Myslín
O 17. listopadu, pravdě, lásce, svobodě, demokracii a pokrytectví
Pětadvacet let. Čtvrt století. Děti, které se narodily v ten památný den, jsou již dospělé, mají dostudováno, mnozí mají slibně nastartovanou kariéru, jiní třeba neuspěli a jejich život je spíše o paběrkování. Takhle to holt v kapitalismu chodí. Někteří mají krásné rodiny, jiní jsou potřetí rozvedení. I takový je život a na tohle aktuální společenské zřízení moc vliv nemá. Dnes tedy máme státní svátek, všude jsou vyvěšeny naše krásné státní vlajky a mnozí oslavují. Já oslavovat nehodlám. Není co. A než někdo spustí litanie o tom, že jsem komunista, bolševik a obdivovatel Klémy Gottwalda, tak rovnou říkám, že děkuji soukolí dějin, že ukončilo tehdejší režim. A kdybych byl věřící, budu za tohle denně děkovat Bohu. Ale odmítám pokrytecky opomíjet, jak dnes, pětadvacet let po změně režimu, neustále klademe vinu za vše špatné těm minulým a jak se tu plíživě, tu otevřeně vracíme k praktikám, u kterých jsem si bláhově myslel, že spadly do propadliště dějin společně s minulým režimem.
Josef Myslín
Pane prezidente, děkuji Vám...
Vážený pane prezidente Klausi, zbývají poslední hodiny, kdy Vám přináleží toto oslovení. Zítra poprvé po více než dvou desítkách let nebude před vaším jménem oslovení značící vysokou ústavní funkci, ale budeme Vás oslovovat pouze občanským jménem, případně Vaším akademickým titulem profesor, byť jsem přesvědčen, že Vám více bude vyhovovat forma první. Osobně se Vám přiznávám, že mne Váš odchod z politiky mrzí, byť je odchodem řádným, očekávaným a neodvratným. Byť pochopitelně netuším, zda se případně do politiky hodláte vrátit, a to v jakékoliv pozici či funkci, dovoluji si Vám poděkovat za těch více než dvacet let práce pro Českou republiku a její občany.
Josef Myslín
Malé silvestrovské zamyšlení...
Rok se s rokem sešel a je tu opět poslední den v roce. Končí rok 2012 a na jeho místo se pomalu, ale neúprosně dere rok 2013. Na rok 2012 budeme mít různé vzpomínky. Někdo dobré, někdo špatné. Někomu se povedl životní úspěch, někdo byl povýšen, někdo se oženil, někdo se stal otcem či matkou, někdo poznal skvělé přátele. Naopak jiní byli propuštěni, jiní přišli o své nejbližší, jiní poznali, že přátelé jsou přáteli jen v dobré, nikoliv však ve zlém. Takový už je život. Minulost nezměníme, z minulosti se můžeme jen poučit. Žádný rok totiž nemůže být tak dobrý, aby ten další nemohl být lepší. A žádný rok nemůže být tak špatný, aby ten další nemohl být ještě horší. Tak jaký ten nový rok vlastně bude?
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Experta Antoše srazilo auto. Je mimo ohrožení života, MS komentovat nebude
Hokejový expert České televize Milan Antoš už na domácím světovém šampionátu komentovat nebude. V...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Cizinec se soudu přiznal, že opilý a zdrogovaný ubodal otce a zranil svou matku
Krajský soud v Olomouci dnes začal projednávat případ mladíka z Ukrajiny, který loni v březnu v...
Vánoční pohádky
Každý rok televize soupeří o to, která uvede oblíbené a již klasické vánoční pohádky jako jsou Tři...
VIDEO: Bouřka strhla na lidi v Bombaji obří billboard. Desítky jich uvěznil
Nejméně 14 lidí zemřelo po pádu obřího billboardu, který se zřítil při pondělní bouři v indické...
Na jihu Ruska vykolejil nákladní vlak. Po útoku zvenčí, tvrdí Moskva
Sledujeme online V jihoruské Volgogradské oblasti v úterý vykolejil nákladní vlak, podle ruských železnic je na vině...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 88
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3276x