Rasistická esemeska aneb buďme už proboha normální...

Tak tu máme opět další skandál. Skandál s rasovým podtextem, je třeba dodat, aby příběh měl ten správný mediálně líbivý kabátek. Nejde o nic jiného než o hloupou SMS zprávu, ve které její autor zaslal svým přátelům, kamarádům či známým VTIP. Ano, přátelé, obyčejný vtip, který měl jeho přátele, kamarády či známé pobavit či rozesmát. Vtip skutečně pobavil a rozesmál. A právě proto byl šířen "mezi lidi", ostatně jako každý vtípek, který pobaví. To, že by lidé doopravdy věřili, že s každým přečtením "umře cikán" nebo že by si to dokonce přáli, to může napadnout jen člověka s velmi nízkým intelektem. A přece se tak stalo. Vtip vyšetřuje policie a mnozí pseudohumanisté opět krákorají o latentním či otevřeném rasismu v české společnosti. Lidi, co se to s námi děje? Jsme vůbec ještě normální, když chceme zavírat či jinak trestat spoluobčany za vyprávění vtipů?

Když jsme u těch vtipů, vzpoměl jsem si na ten, kde komunistický soudce na chodbě vypráví druhému: "Tak si představ, kamaráde, dneska jsem slyšel tak krásnou anekdotu, že jsem za ni dal deset let natvrdo". Absurdní, nemyslíte? Ale ona absurdnost je zpět - za vtipy jsou lidé vyšetřováni, za vtipy hrozí lidem trest. Já mám ten dojem, že někdo se z hloupého vtipu snaží udělat docela slušné politikum. Politikum neboli smradlavou žumpu, ve které se dobře pere vlastní prádýlko a ze které se dobře profituje. Jinak si současný hon na čarodějnice nedovedu vysvětlit. Vtip přeci nehovoří o skutečné situaci, nepopisuje realitu, nýbrž vytváří realitu virtuální a to tím způsobem, aby posluchače dotyčné anekdoty rozesmál a pobavil. Vtipem se člověk nemá cítit dotčen, vtipem se má člověk bavit. Nechápu, co na tom někdo nechápe...

Tisíce vtipů jsem slyšel, tisíce jsem jich vyprávěl. Ba co více, vyprávění vtipů je mojí oblíbenou činností na různých oslavách, večírcích či jen při posezení v hospůdce. Mnoho mých přátel a známých jistě může potvrdit. Má témata jsou různá - vtipy židovské, vtipy o policajtech, vtipy o blondýnkách - no neříkejte, že žádný neznáte. A co takhle námořnické, o sportovcích, o lékařích, o učitelích, o homosexuálech, o tchýních? Jen si řekněte téma, určitě vzpomenu alespoň jeden. Nu, a co takhle vtipy o Romech? Ano, i takové znám, slyšel jsem a vyprávěl jsem. Jsem snad rasista a patřím tedy za mříže? Pakliže přistoupíme na to, že jsem, pak bych přeci měl očekávat žaloby také od policistů, učitelů, homosexuálů, blondýnek... Nic takového se mi nestalo, žádná taková žaloba podána nebyla. A nebyla podána ani na známé i neznámé osobnosti, které tyto vtipy vypráví veřejně v rámci masově sledovaných zábavných pořadech. Proč tedy jeden vtípek o Romech vyvolává tolik pozdvižení, proč za vtípek o Romech hrozí trestní stíhání, proč vtípek o Romech je základem pro jednu z hlavních reportáží ve večerních zprávách?

Chápu, že některé vtipy jsou řekněme tvrdší či dokonce morbidní. Ale stále jsou to jen a pouze vtipy. A my, kdo tyto vtipy vymýšlíme, vyprávíme a posloucháme, se chceme pouze nezávazně zasmát a pobavit. Nebo nám snad někdo chce namluvit, že vyprávíme-li vtip o americkém soudci, který právě osvobodil vraha tchyně, aby sám měl precedens pro stejný čin, že tímto vlastně omlouváme a schvalujeme trestný čin vraždy tchyně? A co takhle vtip, který se zmiňuje o tom, že kdyby se potopila loď s českou vládou, že se zachrání Česká republika - nemá někdo zájem "odstíhat" nás za veřejný návod na likvidaci ústavního činitele? A co takhle série vtipů o opilých a jinak zákony porušujících řidičích - nebyla by na místě pokuta za propagaci chlastu za volantem a cihly na plynu? Vzpamatujme se. Vtip je vtip. Vtipu se buď směji, pokud mě pobaví, nebo nesměji, pokud je situace opačná (někdy se zmohu na slovní spojení - to je trapné). Vtipy se vytváří na jakoukoliv kategorii občanů, ale také předmětů či skutečností. Prostě sama existence kohokoliv či čehokoliv je důvodem pro vtipkování. Vtipkování je nám lidem vlastní a ne nadarmo se říká, že humor je kořením života...

Ano, bojujme proti rasismu, protože rasismus je bezesporu nešvar, který je třeba vymýtit a potírat. Nedovolme však, aby se vtipkování stalo důvodem pro pronásledování a trestání našich spoluobčanů. Pod rouškou takzvané politické korektnosti se někteří lidé již delší dobu vcelku úspěšně snaží zamezit ostatním, aby otevřeně říkali, že císařpán je nahý a že pravda není taková, jakou tito lidé hlásají jako své aktivistické evangelium. Nyní nám pod rouškou též politické korektnosti chtějí zakázat i vtipkování o tématech, která jim nejsou po chuti. Kdy ovšem milí aktivisté pochopí, že my si ty vtipy nevykládáme proto, že bychom se chtěli politicky projevovat a že bychom chtěli vážně sdělovat svůj názor, ale proto, že se chceme smát a bavit. Pokud to nechápete, pak vám říkám jediné... buďte už proboha normální...