Pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?

Tuto větu zná asi každý, kdo se jen trochu zajímá o veřejné dění. Pro méně znalé připomenu, že touto větou zakončil předseda ČSSD Paroubek své extempore, v němž dokazoval, že rozhodně není žádný chudák, který by si nemohl dovolit žít v luxusu. Typické sociálně-demokratické jednání, nemyslíte? Zatímco má socialista plná ústa sociálně potřebných, pro které by se rozkrájel (myšleno rozdával jim z veřejného), sám si užívá života plnými doušky a jeho konta líbivě narůstají. Ano, pane Paroubku, mnohých svých voličů jste se mohl dotknout, když jste jim ukazoval svůj měsíční plat, odpovídající jejich mzdě za celý rok. Kde byla vaše solidarita se sociálně potřebnými, když jste popisoval, jak krásně dokážete uživit několik bytů, hypoték či chat, v situaci, kdy někteří vaši voliči zoufale hledají alespoň malý byteček?

Že Ďuričko zabil mladého Kočku, ví nejspíše každý. Tak propraná zpráva zde asi dlouho nebyla. Ale jak to vlastně bylo? Nejprve se vybraná společnost sešla, aby pokřtila knihu Jiřího Paroubka. Mezi pozvanými pochopitelně mnozí socialisté, včetně obou Kočků, snad i nějací ti poslanci tam byli. Samozřejmostí bylo pořádné občerstvení, jak taky jinak, přeci se socialisté a jejich přátelé nemohou ponechat o hladu a žízni. Nakonec oficiální žranice skončila, obersocialista odjel a untersocialisté se začali věnovat nezřízenému pití. A pak došlo k nejhoršímu - začali se vytahovat, kdo z nich má v kapse více peněz. A nešlo o drobné, ale o celý milion.  No dámy a pánové, přeci každý z nás běžně nosí do hospody milion, ne? A výsledek? Patrně jeden z opilců neunesl, že má v kapse o nějakou tu grešli méně a movitějšího soka prostě odpráskl jako podsvinče. Je naprostým nesmyslem obviňovat Jiřího Paroubka z toho, že snad s vraždou má něco společného. Nemá, vražda byla výsledkem opileckého dovádění dvou zbohatlíků. Ale je možné Jiřího Paroubka and his boys obviňovat z kázání vody a pití vína. Nám kážou solidaritu, sami si pořádají honosné večírky, kapsy mají nadité penězmi, ale o solidaritě nechtějí ani slyšet. Milí voliči socdem, opravdu vás neuráží, že ti, které volíte, vás potřebují jen jako výtah k tomu, aby jejich konta byla ještě plnější? Milí sociálně potřební, opravdu vás neuráží, že si vás tito týpci přes den berou do úst jako své chráněnce, zatímco večer hodují a opíjejí se v luxusních podnicích za neustáleho chlubení se, kdo má těch milionků více? Dovolím si krátkou úvahu - jestli měl každý z chlapců, z nichž jeden je v pánu a druhý v báni, v kapse milion, pak mohli solidárně pomoci sociálně potřebným. Lecjaký dětský domov či jiná záslužná instituce by jistě takovou pomoc uvítala. A jeden mohl žít a druhý mohl být na svobodě. Ale takto dnešní pohlaváři socdem nepřemýšlení. Solidarita ano, ale taková, která se jich významně nedotkne a která jim naopak nějaký ten šesták do kapsy přinese.

I páně Paroubkova svatba byla typická socialistická. Nejprve Jiříkova vláda odpustila příteli Dvořákovi mnohamilionové daně, aby pak přítel Dvořák, jinak bohatý to hoteliér, uspořádal příteli Paroubkovi vpravdě luxusní svatbu. Už samotný začátek, kdy poslanec Paroubek přifrčel dvoustovkou do místa konání akce, byl jistě v sociálně-demokratickém duchu, že každému se má měřit stejným metrem, bez ohledu na jeho postavení. A pak se jedlo, pilo, hodovalo, jak se na správnou svatbu levicového politika sluší. A že si všichni pozvaní hosté, mezi nimi mnoho sociálních demokratů, pěkně pošmákli. Opět Jiří Paroubek and his boys vypili všechno víno a svým voličům dále kážou vodu. Asi si neuvědomují, že mnozí jejich voliči by rádi měli svatbu a rádi založili rodinu, ale nemohou, nemají na to dostatek prostředků. Ovšem socialista si neuvědomuje, že za desítky milionů odpuštěných daní kamarádovi by mohlo být několik desítek těch startovacích bytů, které tak prosazuje. A proč pan Paroubek nezvolil prostý obřad a zbytek financí nevěnoval mladým párům z řad voličů ČSSD, aby si mohli i oni dopřát důstojnou svatbu? Důvod je stejný jako v předchozím případě. Solidarita je pro socialistu jen fráze, kterou ohlupuje naivní a prosté a kterou se je snaží přesvědčit je, aby mu umožnili dále užívat si na výsluní.

Možná namítnete, že se pletu do toho, po čem mi nic není. Ty peníze, o kterých mluvím, jsou přeci Paroubkovy, Ďuričkovy, Kočkovy či Dvořákovy. To oni je vydělali a to oni mají mít právo o nich plně rozhodovat. Ano a ne. Typický socialista mi do peněženky leze stále. Typický socialista se také neustále snaží najít způsob, jak mi tuto peněženku ztenčit. Proč bych se tedy jednou nemohl já vydat cestou mentorování na téma, jak má socialista naložit se svými penězmi. Ale o tom já přeci nehovořím... ano, jsou to jejich peníze a ať si za ně koupí třeba kaviárové toasty. Ale když sami žijí v luxusu, když sami žijí rozmařile, když sami utrácí a hodují, ať se nesnaží moralizovat. Ať se nesnaží hovořit o pravicových voličích jako o sobcích, egoistech a asociálech. My totiž chceme jen totéž, co činí oni. Moci si naplno, dle svého rozhodnutí a naprosto svobodně užívat toho, co jsme si zasloužili, tedy našich peněz. A pokud socialista bude hovořit o solidaritě, pak mi bude jen k smíchu. Až socialisté začnou žít socialisticky, až se začnou solidárně dělit o své majetky s tzv. potřebnými (tedy těmi, které zvou svými voliči), pak je začnu brát vážně a začnu věřit, že levicové řeči, které vedou na setkáních s voliči, myslí vážně. Že to nejsou jen kecy sloužící jako výtah k moci a tedy k pokračování pokryteckého a zhýralého života.

A poznámka nakonec - zatímco socialista Paroubek uspořádal uzavřený křest své knihy, na který mohli jen papaláši a který se jeho voličů ani v nejmenším netýkal a sloužil čistě k propagaci jeho samotného, kandidát na senátora v mém senátním obvodu, pan profesor Václav Roubíček, uspořádal koncert. Koncert otevřený naprosto všem (nikdo nekontroloval pozvánky, nikdo nelustroval straníky, nikdo se nechlubil, kolik milionků mu v kapse šustí), za lidové vstupné. A to nejlepší nakonec - veškerý výtěžek byl věnován Onkologické klinice FN v Ostravě. Ano, pravicový senátor uspořádal Koncert pro správnou věc, který pobavil lidi a pomohl skutečně správné věci. Pravicový senátor ukázal, že jeho heslo "Pokora a úcta k lidem" není jen planým klišé, ale jeho skutečným krédem. Levicový populista Paroubek pak potvrdil, že skutečné heslo socialistů zní - "Jistoty a prosperita, pro nás, co jsme u koryta". Tak co, milí voliči? Budete volit lidi typu senátora Roubíčka nebo lidi typu poslance Paroubka? Pro mě je volba jasná...