Moravskoslezský kraj - nekompromisní, ale korektní vedení...

Tiskem proběhla zpráva o tom, že "ekologické" sdružení Beskydčan blokuje napojení továrny Hyundai, která se staví v Moravskoslezském kraji, konkrétně v Nošovicích, na železnici. Využívá klasické metody problémových aktivistů - odvolání se proti všemu, za každou cenu, ať to stojí, co to stojí. Toto jednání oprávněně rozzlobilo jednoho z krajských lídrů, náměstka hejtmana Pavla Drobila. Nedivím se mu. Na jeho místě, po stovkách hodin jednání, jejichž výsledkem bylo to, co by mělo být výsledkem všude, tedy kompromisní řešení přijatelné jak pro investora, tak pro kraj, tak pro životní prostředí, se najde malá partička problémistů snažící se tvrdou dřinu zhatit a zadupat do země. O problematiku automobilky Hyundai jsem se od počátku zajímal, a proto nemohu než tímto skromným příspěvkem pana náměstka Drobila i jeho spolupracovníky, kteří se na celém velkém díle podíleli, podpořit.

Moravskoslezský kraj je krajem specifickým. Léta, ještě jako kraj Severomoravský, sloužil jako gigantická výrobní hala pro celou republiku. Doly, hutě a jiná odvětví těžkého průmyslu, to byl typický obrázek Ostravy a okolí. Se všemi průvodními jevy, jako je mizerné životní prostředí, nevyhovující infrastruktura, mizerná občanská vybavenost. Jenže léta plynula a nové poměry jasně ukázaly, že miliony tun oceli a uhlí prostě nejsou budoucností a že je třeba nacházet jiné příležitosti. Dnes, po téměř dvou desítkách let od změny poměrů v naší vlasti my, obyvatelé tohoto kraje, dobře vidíme, že se ledy hnuly. Ale ony se nehnuly jen tak, samy od sebe. Jejich pohyb vyžadoval velkou míru nasazení a obrovskou dřinu regionálních představitelů. Přes všechnu snahu, přes příliv nových investorů, kteří zde podnikají v oborech s vysokou přidanou hodnotou, přes zlepšení infrastruktury, přes budování lepšího prostředí pro život, zde byl (a stále je) jeden závažný problém. Nezaměstnanost. Kvalifikace v tomto kraji stále je poplatná dřívějším dobám a pro mnoho lidí je díky tomu stále obtížné nalézt vhodné zaměstnání. Tohle pochopitelně nemohlo nechat představitele města a kraje chladné (praktický důkaz sociálního cítění pravicového politika, byť se toto cítění projevuje jinak než snahou rozdávat peníze vyvoleným) a proto, když se roznesla zpráva, že světoznámá automobilka Hyundai si vybrala průmyslovou zónu v našem kraji, nasadili regionální politici všechny své síly k tomu, aby tento projekt dotáhli do úspěšného konce. Mezi těmito politiky je nutné zmínit hejtmana kraje, Evžena Tošenovského, jeho náměstka, Pavla Drobila, a mnohé další...

Byli to zejména tito dva muži, kteří vyvinuli takřka nadlidské úsilí, aby přesvědčili korejského investora (a že to vůbec nebylo snadné), že právě ČR je pro ně to pravé místo k podnikání. Krajské vedení se však nepotýkalo jen s konstruktivním jednáním s investorem, ale muselo také čelit atakům tehdejší socialistické vlády, která si projekt vyhlédla ne jako projekt pro lidi, pro kraj, pro ČR, ale jako projekt, na kterém demonstruje svou sílu a moc. Ukázkou této síly měla být exemplární vyvlastňovací řízení, která by ty, kdo nechtěli odejít ze svého rodného domu či z půdy, na které hospodařili, o jejich majetek připravila za značně nevýhodných podmínek. Takové jednání hejtman Tošenovský rázně odmítl a vydal se s lidmi jednat. Tvrdě, nekompromisně, ale přesto s pokorou a úctou k jejich vlastnictví. Díky moudrosti a zkušenosti Evžena Tošenovského se podařilo téměř nemožné. Byly vykoupeny všechny potřebné pozemky, aniž by kdokoliv z vlastníků byl ponížen či okraden. Takřka by se zdálo, že již nic nebránilo stavbě...

Nu, mýlili jsme se, i když se to dalo očekávat. Jako supi se na krajské lídry slétli různí "ekologičtí" aktivisté. Proč v uvozovkách? Protože s ekologií nemají de facto nic společného a příroda a životní prostředí jsou pro ně pouze prostředkem exhibice, vlastního zviditelnění a vlastního prospěchu. Jsem totálně znechucen, když skupinka těchto plevelnatců odkudsi z Horní Dolní vyrazí na spanilou jízdu a bez jakéhokoliv mandátu, bez jakékoliv volby, se snaží zvrátit a zničit snahu volené reprezentace (ve zcela jiném regionu - prostě si z ekocestování udělali slušný byznys) o cokoliv. I s touto skupinkou lidí si však vedení Moravskoslezského kraje poradilo a co více, tato jednání využilo ve prospěch kraje. Například ono napojení na železnici je dobrým tahem, který životnímu prostředí pomůže, a namáhané silniční síti uleví. S tím samozřejmě tisícům občanů, kteří podél cest bydlí. Ale k tomu, aby se přišlo na toto řešení, nejste, milí aktivisté z daleka, potřeba. Není tedy pravdou, že máte zásluhu na čemkoliv. Tuto zásluhu si po právu může připsat hejtman kraje se svými spolupracovníky, zejména pak s náměstkem pro regionální rozvoj, Pavlem Drobilem.

A když tedy bylo napojení na železnici dohodnuto, vystoupil další ekospolek, tentokrát místní, zvaný Beskydčan. A tento spolek se snaží již dohodnutou železnici zase zhatit. Hodiny tvrdého vyjednávání mají být podle nich zahozeny ve jménu ještěrky obecné. Milá ještěrko, kdybys viděla, co se tady děje, asi bys odsud rychle prchala. Napřed "ekologové" chtějí ekologickou dopravu, poté ji zase brzdí. Až to vypadá, že si chtějí najít jen jakoukoliv záminku k protestům, sporům, potažmo dalšímu osobnímu prospěchu za to, že tedy milostivě uhnout a přestanou vše dobré blokovat. Zcela oprávněně se náměstek Pavel Drobil rozčílil a na tiskové konferenci označil toto jednání jako nepochopitelné. Věřím, že situace nakonec bude dotažena do úspěšného konce a že na další tiskové konferenci bude Pavel Drobil moci konečně oznámit, že po všech peripetiích Hyundai stojí a vyrábí. A věřím, že to bude moci oznámit jako nově zvolený náměstek hejtmana, protože právě mladí (ale nikoliv nezkušení) politici s výraznými schopnostmi, tvrdým a nekompromisním, ale zároveň korektním a férovým chováním, jsou to, co tento kraj potřebuje, aby se během několika dalších let stal tím, na co již léta aspiruje - plnohodnotným centrem širšího regionu, bohatým a úspěšným krajem, ve kterém se pracovitým lidem dobře žije.