Klaus se nebojí veřejné debaty, Klaus nechce socanům vola dělat
Jistě jste zaregistrovali dnes již folklór socanských tiskovek ke všemu, při kterých trojice s Paroubkem v čele a s (lotry) Haškem a Rathem po levici a pravici předstupuje před novináře, potažmo před celý národ. Obsah je předem známý - vylít kýbl špíny na ODS, vyzvat někoho k demisi a především sám neříci kloudného slova k tématu. Paroubek je prostě zaměřen nikoliv na výsledky, ale na populistickou mediální komedii. A ten, kdo není ochoten před novináři pózovat a tlachat jako on, se podle něj novinářů bojí veřejné konfrontace názorů. Tito lidé jaksi nechápou, že každý s nimi nebude hrát jejich mediální divadlo, že politika je ve skutečnosti o něčem jiném než o žvanění v Otázkách Václava Moravce. Nehledě na to, že tito zmínění nechtějí v podobných pořadech ani diskutovat či nabízet alternativy, nýbrž pouze ostouzet a urážet své oponenty. Každý, kdo přemýšlí,ten se logicky chce takovým mediálním arénám, ve kterých mnozí hladoví diváci jen čekají štvavou hádku, vyhnout.
A to už nehovořím o tom, jak nesmyslná je veřejná diskuse mezi prezidentskými kandidáty. Každý přeci ví, kdo prezidenta volí. Je to 200 poslanců a 81 senátorů. Jako naprosto logická mi přijde kampaň konaná v prostorách Poslanecké sněmovny a Senátu. K čemupak je komedie hraná před těmi, kdo de facto do volby nijak nezasáhnou? Že by snad pan "Průzkum" Paroubek potřeboval buď vyhraný průzkum, aby mohl před celým světem vykřikovat, že národ chce Švejnara, nebo prohraný průzkum, aby mohl opět před celý světem vykřikovat, tentokrát o modré mafii v médiích, na úřadech, v soudech, v ČNB a bůhví, kde jinde? Jiný logický důvod nevidím a nejspíše není. Paroubek and his boys nepotřebují fakta a výsledky, jim stačí mediální propagace, takzvané leštění prdu, nepotřebují názory, jim stačí točit se jako korouhvičky podle aktuálního průzkumu. Problémem je, že k této estrádě potřebují publikum a herce. Publikum mají, své stádo vystrašené modrou diktaturou a uplacené pastelkovným je vždy připraveno. Chybí herci. A snaží se herce udělat z kohokoliv - v současné době volby prezidenta je na řadě Václav Klaus. Ani v nejmenším se nedivím, že nabídku hrát šaška v socanské hře nevalné kvality odmítl.
Ale tvrdit, že se bojí? To snad nemůže nikdo soudný. Vždyť Václav Klaus je na naší politické scéně takřka dvě desetiletí, vždy v nejvyšších státních funkcích - ministrem, premiérem, předsedou sněmovny a prezidentem. Vždy veřejně vystupoval a vždy se svými názory, ne s názory davu jako papaláši jiných stran. To právě oni se bojí, že ztratí náklonnost svého stádečka. Názory Václava Klause se vám líbit nemusí, ale znáte je. Zná snad někdo názory jeho odpůrců, kteří jako plášť poletují ve větru veřejného mínění? Je nutné zmínit, že Klaus také přednáší jako profesor na vysoké škole. Ani tam se nebojí veřejně vystupovat. Zkrátka a dobře - Klaus se veřejně vystupovat nebojí. Ale činí tak jen tehdy, pokud v onom veřejném vystoupení vidí smysl. Ono veřejné vystoupení je pro něj jen součástí jeho politického a veřejného života, ne jeho podstatou jako u mediálního draka Paroubka, obklopeného družinou korytchtivých. Pokud chce někdo seriózní debatu, pak jistě pana prezidenta mohou očekávat, pokud chce někdo jen divadýlko, navíce inscenující lacinou tragikomedii, pak si myslím, že může čekat jen odmítnutí...
Josef Myslín
Alexandrovci byli skvělí. A ty, pražská kavárno, mi můžeš (víš co)...
Jsme oba poměrně pracovně vytížení. Koncert Akademického sboru písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova, známého spíše pod názvem Alexandrovci, jsme si ovšem ujít nenechali. A rozhodně nelitujeme. A pražská kavárna nám může...
Josef Myslín
Mirko Němcová, jděte už konečně k čertu!
Vysoce nevážená paní Němcová, dlouho jsem váhal, neboť času rozhodně nemám nazbyt, notabene pak k tomu, abych se věnoval někomu, jehož politická kariéra je fakticky u konce a kdo jen zoufale kope kolem sebe v zoufalé snaze vrátit se na výsluní. Nicméně vaše poslední výroky týkající se prezidenta republiky a jeho plánované cesty do Moskvy jaksi způsobilo, že pohár mé trpělivosti přetekl. A já si našel čas potřebný k napsání tohoto otevřeného dopisu.
Josef Myslín
O 17. listopadu, pravdě, lásce, svobodě, demokracii a pokrytectví
Pětadvacet let. Čtvrt století. Děti, které se narodily v ten památný den, jsou již dospělé, mají dostudováno, mnozí mají slibně nastartovanou kariéru, jiní třeba neuspěli a jejich život je spíše o paběrkování. Takhle to holt v kapitalismu chodí. Někteří mají krásné rodiny, jiní jsou potřetí rozvedení. I takový je život a na tohle aktuální společenské zřízení moc vliv nemá. Dnes tedy máme státní svátek, všude jsou vyvěšeny naše krásné státní vlajky a mnozí oslavují. Já oslavovat nehodlám. Není co. A než někdo spustí litanie o tom, že jsem komunista, bolševik a obdivovatel Klémy Gottwalda, tak rovnou říkám, že děkuji soukolí dějin, že ukončilo tehdejší režim. A kdybych byl věřící, budu za tohle denně děkovat Bohu. Ale odmítám pokrytecky opomíjet, jak dnes, pětadvacet let po změně režimu, neustále klademe vinu za vše špatné těm minulým a jak se tu plíživě, tu otevřeně vracíme k praktikám, u kterých jsem si bláhově myslel, že spadly do propadliště dějin společně s minulým režimem.
Josef Myslín
Pane prezidente, děkuji Vám...
Vážený pane prezidente Klausi, zbývají poslední hodiny, kdy Vám přináleží toto oslovení. Zítra poprvé po více než dvou desítkách let nebude před vaším jménem oslovení značící vysokou ústavní funkci, ale budeme Vás oslovovat pouze občanským jménem, případně Vaším akademickým titulem profesor, byť jsem přesvědčen, že Vám více bude vyhovovat forma první. Osobně se Vám přiznávám, že mne Váš odchod z politiky mrzí, byť je odchodem řádným, očekávaným a neodvratným. Byť pochopitelně netuším, zda se případně do politiky hodláte vrátit, a to v jakékoliv pozici či funkci, dovoluji si Vám poděkovat za těch více než dvacet let práce pro Českou republiku a její občany.
Josef Myslín
Malé silvestrovské zamyšlení...
Rok se s rokem sešel a je tu opět poslední den v roce. Končí rok 2012 a na jeho místo se pomalu, ale neúprosně dere rok 2013. Na rok 2012 budeme mít různé vzpomínky. Někdo dobré, někdo špatné. Někomu se povedl životní úspěch, někdo byl povýšen, někdo se oženil, někdo se stal otcem či matkou, někdo poznal skvělé přátele. Naopak jiní byli propuštěni, jiní přišli o své nejbližší, jiní poznali, že přátelé jsou přáteli jen v dobré, nikoliv však ve zlém. Takový už je život. Minulost nezměníme, z minulosti se můžeme jen poučit. Žádný rok totiž nemůže být tak dobrý, aby ten další nemohl být lepší. A žádný rok nemůže být tak špatný, aby ten další nemohl být ještě horší. Tak jaký ten nový rok vlastně bude?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Počasí v Česku opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, sníží teploty
Počasí v Česku v neděli opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 88
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3276x